Personal

Na sever

viewed 1235x

1.jpgKdyž jsem začínala s focením, svět vypadal trochu jinak. Sociální sítě byly v plenkách, hezkých fotek bylo málo a komunity fotografů se zdržovaly na stránkách typu DeviantArt nebo Flickr. Tam jsem se chodila pravidělně na pěkné fotky dívat a později se i odvážila tam sama nějaké dávat. Objevila jsem směr fotky, který mě nejvíc bavil a... nejen to. Jeden z mých tehdy nejoblíbenějších tvůrců byla mladá fotografka z Tromsø. Fotila převážně autoportréty v severské krajině kolem města. V Norsku jsem tou dobou už párkrát byla, ale nikdy ne tak daleko na severu, tehdy mi to připadalo tak strašně vzdálené a těžko dosažitelné... Tromsø, Paříž severu, studené velkoměsto plné extrémů, celodenní tmy a celodenního světla... Za městem na každém rohu nezvyklá, pro středoevropana, zvířata a za mrazivých nocí polární záře nad hlavou...  more


Staronový svět

comments: 5, viewed 1846x

_dsc3443-2.jpgJe zrovna Valentýn, když mě kamarádka vyhodí na letišti ve Vancouveru. Tady v severní Americe je tento den ještě o kus nechutnější přehlídkou nevkusu než u nás. Všude visí červená srdíčka a růžové nápisy "I love you". Uprostřed haly hraje na klavír nějaká performistka známé skladby a soundtracky romantických filmů. Sednu si na lavičku kousek od ní. Její prsty tancující po klapkách sice kouzlí dokonalé melodie a srdce mi doslova poskočí, když začne hrát mou velmi oblíbenou Beethovenovu Měsíční sonátu, když ale zvednu oči a zjistím, že tento mistrovský kus hraje s umělým americkým úsměvem od ucha k uchu, který rozdává na všechny strany, cítím se i za ni poněkud rozpačitě. Jsou momenty, kdy mi tato země a její obyvatelé připadají fakt nepopsatelně bizarní a divní. more


Přelom roku

comments: 10, viewed 3061x

listopad.jpgJe půlka listopadu 2018. Včera jsem si koupila lístek do kina na ten film o Queen. Skoro vyprodáno, volné je už jen sedadlo 11 v 1. řadě. Hm, tři jedničky, znamení. Bude mě sice asi bolet za krkem, ale to dám. Večer se hodím trochu do gala, což má za následek, že moc nestíhám, takže ten téměř kilák z domu na bus musím běžet. Stačí trochu klusat, to už mám vypočítané. Za rychlé chůze je to 8 minut, za lehkého poklusu za 5. A za 5 minut mi to jede. Je to skoro po rovině, ale zadýchávám se a bolí to. Super, to jsem dopadla. Nakonec se tam dostanu včas, ale bus má asi 10 minut zpoždění. Když nespěchám, jede dřív, ale jakmile nestíhám a celá upachtěná doběhnu na zastávku, vždycky tam čekám, přičemž jako bonus je tři čtvrtě hodinová práce s podtočením a zafixováním mých jemných rovných vlasů totálně v háji a zase vypadám jak zmoklá slepice. 
more


Fragments of colourful days

comments: 9, viewed 4189x

zapomenute-horyw.jpgPodzim 2017. Nebyla to moc zábava, ale s trochou sarkasmu - nenudila jsem se. Teď sedím za oknem v kanadském Whistleru a dívám se na padající vločky za oknem. Když jsem přijela, padal jen mokrý sníh, který při dopadu na zem napůl roztál, načež se všude povalovala měkká mokrá břečka. Ale deště ubývalo, sněhu přibývalo a teď už tu je regulérní zima. Podzim jsem letos měla dost dlouhý, začal mi už v srpnu v Norsku, přesto utekl jako voda. A teď jsem tady. Zatím jsem ve zvláštní melacholické náladě, stejně jako to počasí, ale doufám, že se to změní. Že si na tento jiný svět více zvyknu. Člověk si vždycky zvykne na vše. A když to je dostatečně dlouho, přestane vnímat rozdíl mezi tím, co je normální dnes a co mu připadalo normální předtím. more


The peace of the November forest

comments: 23, viewed 6481x

The article is not available in english yet.


2015, the year that passed

comments: 11, viewed 4858x

The article is not available in english.


Something more about me

comments: 12, viewed 7161x


Spring 2014

comments: 4, viewed 3770x