Blog


Něco víc o mně...

Osobní, komentáře: 12, zobrazeno 6889x

dsc_2114w.jpgV době, kdy jsem zakládala tyto webovky, jsem zdaleka nejvíc bojovala se stránkou O MNĚ. Nebylo pro mě jednoduché o sobě mluvit, popisovat své vlastnosti a sdílet střípky ze svého života. Hlavně proto, že jsem si moc nevěřila a neuměla jsem nemyslet na to, co si pomyslí ti, kteří si to budou číst. Stále častěji mě ale kontaktují různí cizí lidé a chtějí o mně vědět víc. Pochopitelně nejvíc ohledně focení a věci s tím související, ale čas od času se někdo zajímá i o můj život a osobnější záležitosti. Často dostávám nádherné maily plné komplimentů, které mě neskutečně potěší a motivují. Na druhou stranu už se mi párkrát stalo, že si na mě někdo anonymně vylil svou zlost. Kritika někdy umí být dost tvrdá a je těžké nenechat se tím rozhodit. Přestože vím, že lidi, kteří neumí napsat kritiku slušně a schovávají se za anonymy, mají problém sami se sebou a jejich zášť se mě netýká. V praxi to stejně v hloubi duše zabolí a pak vznikají různé vnitřní bloky. Člověk se začne stydět se nějak víc ukazovat z obav, aby to někoho nedráždilo nebo aby se mu někdo nevysmíval.

Taky to, jakým stylem tady píšu, je jiné, než jakým stylem běžně mluvím. Myslím, že snad všichni nosíme určité masky, které měníme hlavně podle společnosti lidí, ve které se zrovna nacházíme. S cizími lidmi se chováme jinak, než když jsme se svou rodinou. S tou zase jinak, než když jsme s přáteli. Svým způsobem je to naprosto přirozené, někdo to dělá víc, někdo míň. Není úplně jednoduché takto jít s kůží na trh a zpřístupnit kus své osobnosti širšímu okruhu lidí. Hlavně z těchto obav jsem sekci O MNĚ měla vždy hodně stručnou a taky hodně rozpačitou. Chtěla jsem ji tedy trochu přepsat, ale text byl stále delší a delší. Nakonec jsem tuto sekci jen lehce obměnila, nechala však krátkou a věcnou. Pokud má někdo zájem nahlédnout blíž, dozvědět se, jak se k tomu všemu vlastně dostala, vidět mé úplně první fotky, proč mě baví zrovna tento styl a zároveň trochu i o mém životě mimo focení, ať pokračuje ve čtení. Je to docela dlouhé a místy dost osobní. Ale já to neosobně moc neumím. :) více


Fotky v květinových kobercích

Focení, komentáře: 2, zobrazeno 4174x

nahled.jpgS ohledem na vesměs kladné reakce na můj předchozí "tutoriál" a taky žádost v komentářích, dělám návod č. 2. Této fotce je už rok a půl (děsný, jak to letí) a byla součástí jednoho experimentu, tak opět berte některé věci trochu s rezervou.

Na přelomu loňského roku jsem se připojila k facebookové skupině Let's get creative 2014, kde byla spousta lidí - většinou fotografů z celého světa, kteří se snažili dělat projekt 52 týdnů roku 2014, čili každý týden jedna fotka. Na každý týden byla rozepsána různá témata, která ve vás měla probudit kreativitu, snahu poprat se s tématem co nejoriginálněji a posunout tím vaši tvorbu o level výš. A navíc to musely být autoportréty, čímž je to ještě těžší, ale pro mě možná i trochu omezující, protože si nemůžete zdaleka tolik hrát. Já jsem se dostala jen k týdnu s číslem 20, pak totiž začalo léto a tak jsem si našla spoustu výmluv, proč bylo nad mé síly to dodělat, znáte to... ;) Celé to ale mělo docela slušnou sledovanost od lidí, kteří mě zajímají. Mladí fotografové z celého světa, fajn lidi snažící se si vzájemně pomoci, poradit a podpořit se. Žádná závist nebo pocit konkurence, jak by si někdo mohl myslet. Když se někomu podařilo udělat pěknou fotku, všichni byli nadšení a projevovali uznání, což bylo fakt super a motivující. A když se někomu naopak něco moc nepovedlo, dokázali napsat konstruktivní kritiku aniž by se kvůli tomu někdo cítil uražený nebo dotčený. Takže jsem si aspoň udělala pár milých facebookových známostí, které snad někdy budu moci poznat i na živo. U focení platí, stejně jako u velké spousty dalších věcí, že čím víc to děláte, tím lepší v tom jste. I když jsem ten projekt nebyla schopná dodělat, 52 týdnů, či snad ještě líp 365 dní, doporučuju všem nadšeným nováčkům. Až to doděláte, budete někde úplně jinde. více


Jak jsem udělala Raindrop

Focení, komentáře: 93, zobrazeno 9253x

raindrop

Vzhledem k tomu, že se mnoho lidí ptalo, jakým způsobem jsem udělala tuto fotku, jsem se rozhodla vytvořit návod. Vypustila jsem ji do světa už před několika měsíci, "tutoriál" ale dělám až teď, protože mám konečně trochu myšlenky na to, abych se tomuto blogu zase věnovala.

Na fotce jsem pracovala asi 10 hodin čistého času, udělat proto návod je pro mě trochu oříšek. V případě, že by se našel nějaký člověk, který by chtěl cokoliv nejasného vysvětlit podrobněji, ať mi napíše mail. Ráda poradím s čímkoliv budu moci. Bude to můj první tutoriál vůbec, tedy spíše pokus o tutoriál. Berte proto mé ilustrační obrázky trochu s nadhledem. ;) Nejsem žádný super znalec všech možností photoshopu, většinu věcí jsem se naučila metodou pokusu a omylu. Nepochybuju tedy o tom, že se mnohé z úprav dají udělat rychleji a efektivněji. Pokud někdo třeba bude mít nějakou radu, ráda se přiučím. :) Někomu, kdo si sám hraje s úpravami, to možná může pomoci či posloužit jako inspirace, jinému to může minimálně objasnit, jak se takové věci vlastně dělají. Zároveň se na této fotce dají celkem dobře ukázat asi všechny úpravy, které běžně na svých fotkách provádím. více


Sardinie

Cestování, komentáře: 2, zobrazeno 5222x

dsc_4398w.jpgSuper lezení, nádherné pláže nebo procházky členitou krajinou porostlou olivovníky a korkovými duby... O výletu na tento kouzelný ostrov ve Středozemním moři jsem snila už skoro 5 let. A dočkala jsem se. Byl to zvláštní pocit, nastupovat v italském Livornu na trajekt, který byl vtipně pomalovaný obřími postavičkami Walta Disneyeho... :) To jako vážně? Fakt tam konečně jedu? Cítila jsem dost podobné nadšení, jaké jsem měla při mé první cestě trajektem do Skandinávie.

Často to ale bývá tak, že když se člověk až příliš na něco těší a hodně očekává, je potom zklamaný. Nemyslím tím teď vůbec to, že by ostrov vypadal jinak, než jak jsem si ho představovala. Naopak. Je to opravdu nádherný a rozmanitý kus země a mé představy ještě překonal. Letošní zima a začátek jara pro mě ale bylo docela šílené období, takže jsem se k této první větší cestě docela dost upínala. Bohužel několik nešťastných okolností nedovolilo, aby vše probíhalo podle mých představ. Těšili jsme se nejen na rekreační lezení v příjemných (aspoň) 20°C, ale také na odpočinek a líné vyhřívání se někde na pláži. Přivítala nás však nečekaná zima, dešťové přeháňky a vítr. Květnové počasí jsem si takto na jihu představovala opravdu trochu jinak. Druhou polovinu posádky do toho neustále strašily nevyřízené záležitosti. Nevadí. Hezky mi to alespoň připomnělo, že před problémy utečeme jedině tak, že je vyřešíme. Na ostrově jsme tedy byli jen 4 dny a za tu dobu stihli tak nějak projet jen jeho severní část. Alespoň mám záminku se na tohle krásné místo někdy v budoucnu vrátit a V KLIDU si ho vychutnat. Neviděla jsem toho mnoho, přesto toho bylo dost na to, abych mohla s jistotou říct, že Sardinie má opravdu co nabídnout. více


RAW vegan kakaový dort z kešu

Recepty, komentáře: 10, zobrazeno 44803x

dsc_9074.jpgO dortech z kešu ořechů jsem toho slyšela hodně, přičemž nejčastěji to byly jen samé superlativy. Po ochutnání různých druhů kešu dortíčků v pražské restauraci Secret of Raw bylo rozhodnuto. Tuto BOŽÍ sladkost si doma prostě musíme začít dělat taky. Navíc, co se veganských moučníků týče, s ohledem na chuť a míru škodlivosti pro tělo, u mě tahle chuťovka vítězí na plné čáře. Je "živý", bez umělého cukru a k tomu opravdu skvělý. A chutnal dokonce i lidem, kteří se stravují běžným způsobem. ;)

Recept je velmi jednoduchý, zvládla jsem ho bez jakéhokoliv problému na první pokus i já. Malý háček to ale má. Kromě docela drahých přísad by dalším problémem mohl být mixér. Ten je třeba mít alespoň trochu kvalitní. Upřímná závist všem vlastníkům Vitamixu a jiných hraček na podobné úrovni. Ovšem i s obyčenějším mixérem by neměl být až takový problém. Jen je třeba počítat s tím, že to zabere více úsilí a času, tím pádem bychom měli při mixování alespoň od oka hlídat teplotu, když už to chceme mít opravdu RAW. Nesmí přesáhnout 42°C.

Nic nebrání tomu ho vyzkoušet taky. Litovat pravděpodobně nebudete.

více


Jaro 2014

Osobní, komentáře: 4, zobrazeno 3571x


1.jpgKaždý rok na jaro čekám jako na smilování. Zima pro mě zpravidla bývá nejméně příjemným obdobím celého roku. Krátké a studené dny nepříznivě působí na mé zdraví i na mou psychiku a tak jsou pro mě tyto měsíce většinou velkou zkouškou i v osobním životě. Letos tomu nebylo jinak, a to i přes to, že jsem takto mírnou a krátkou zimu u nás v Jeseníkách ještě nezažila.

Vůbec nezávidím všem těm lidem žijím v některém z větších měst, která jsou po většinu zimy zahalená pod nepropustným pláštěm smogu, protože zvláště to šedivé počasí svádí k přemýšlení nad negativními věcmi a k opakovanému přehrávání si různých nepříjemných chvil z minulosti. Pak je nejen teploměr, ale i nálada na bodu mrazu. Mami a tati, děkuji, že jste chvíli před mým narozením utekli z Ostravy a přestěhovali se na to nejlepší místo v republice.

Nechci však, aby to působilo, že toto roční období beru jen jako zlo. Vyloženě takto to určitě nemám. K zimním sportům jsem sice nikdy nebyla vedena a nemám k nim příliš blízký vztah (i když se snažím, prostě mi to na těch lyžích zatím moc nejde, no! :D), ale třeba takové sněžnice využívám moc ráda. Přechod části hřebenu Nízkých Tater v únoru 2012 a následný mrazivý březnový výlet napříč laponskými pláněmi na nejvyšší horu Finska rozhodně patří mezi mé nejlepší zážitky. A v neposlední řade je taky moc fajn využít dlouhých večerů k přečtení si pár knížek, protože přes léto na to většinou není čas. více